Když se ohlédnu za svým životem, prožil jsem jeho významnou Äást v éře socialistického minula. V dobÄ›, kdy u nás vládla jedna jediná strana mající monopol vlastnÄ› na vÅ¡echno, která si mohla s naší zemí i naÅ¡imi lidmi dÄ›lat, co se jí jen zlíbilo.

Je jasné, že jsme tehdy volili víceménÄ› stále stejné politiky, ale to Äasto jen z donucení, proti své vůli. Museli jsme to dÄ›lat a mlÄet, pokud jsme nechtÄ›li oplétaÄky. A jenom nÄ›kde v soukromí, mezi blízkými, u kterých jsme věřili, že nás neudají, jsme kritizovali ony spousty nedostatků, jež naÅ¡e spoleÄnost mÄ›la. A také jsme Äasto tajnÄ› naslouchali tomu, kdo pranýřoval nahlas. Sice až z těžko dosažitelné západní Äásti NÄ›mecka, ale jako by byl v naÅ¡ich Å™adách, jak byl trefný.

Ano, to Karel Kryl hlasitě a velice trefně říkal, co jsme si mysleli. A i když tu s námi fyzicky nebyl, nemýlil se.

Pak soudruzi museli od válu. Protože Kryl pÅ™estal být jedním z toho mála, kdo si dovolili kritizovat nahlas a veÅ™ejnÄ›. Komunisti se museli porouÄet a Karel se naopak mohl vrátit.

Od tÄ›ch dob se u nás vlády zaÄaly střídat. A co chvíli se směřovalo aspoň trochu odliÅ¡nÄ›. Ale jedno bylo jisté. Že Karel Kryl bude remcat. Že mu ani na nových, demokratických pomÄ›rech nebude leccos po chuti.

Kvůli tomu, že nejásal nad naší demokracií, ztratil Å™adu uctívaÄů. Ale co nadÄ›láme? Říká se pÅ™ece, že pro pravdu se lidé zlobí. A on nám pravdu říkal a zpíval. I když jsme právÄ› to, co od nÄ›j zaznívalo, už nyní slyÅ¡et nechtÄ›li.

A tak pÅ™estal být modlou. Ale kdokoliv myslel, musel nejpozdÄ›ji Äasem uznat, že mÄ›l pravdu. Dost možná úplnÄ› ve vÅ¡em.

Pak krátce pÅ™ed padesátkou zemÅ™el. A už tÅ™i desítky let nemohl nic nového říci ani napsat. Ale to nevadí. Bohužel. Protože zkuste si ho poslechnout. Mnohé z toho, co jsme od nÄ›j slyÅ¡eli, platí tak neskuteÄnÄ› pÅ™esnÄ› i dnes! AÅ¥ už to říkal za komunistů, sociálních demokratů, ODS, ODA, KDU-ÄŒSL a jak se vÅ¡echny ty strany jmenovaly. Protože i dnes už nám blbství zívající véÄka z prstů vzalo. Dnes, kdy by Karel v pátek oslavil osmdesátiny.

A kdyby vidÄ›l ANO nebo „pÄ›tikolku“…